7
Nightmare on Dobrovského Street díl č. 1 - MBP, minulost a nekrofílie
Když jsem Vás před časem zval na poslední zasedání zastupitelstva, vůbec jsem netušil kolik vášní rozpoutá takové nevinné popíchnutí jako byla záměna (přímo fabulace), kdy jsem „zaměnil“ důvod podání petice občanů (zvyšování nájemného) za „poděkování“ dlouholetým zastupitelům a radním za vzornou starost a dozor o Městský bytový podnik (dále jen MBP) a tím o jejich nájemní byty.
Vše to bylo napsáno zcela evidentně jako humorné (rejpavé) poděkování za minulost - no přesto se našlo dost lidí a to i mých kamarádů z MBP - které to přímo urazilo. Ihned mi vyvraceli, že se tam už kolena nevaří atd.. Z jejich povídání mohl mít „jeden“ pocit, že je tam už vše v pořádku.
Ale znáte mne - „jeden“ možná ano, ale nějaký „druhý“ - třeba já - možná ne.
Hned na úvod jsem však nucen svým svědomím konstatovat (což vlastně činím rád), že v MBP již vařená kolena a jiné dobroty nevoní po celé budově. Že u bufetů v Lanškrouně nevyskakuje z firemního automobilu parta zaměstnanců MBP, která radostně utíká na svačinku, pozdní svačinku či oběd. Že nejoblíbenější zábavou jednatele není hraní karet na počítači před návštěvníky MBP. Že nájemník městských bytů při problému již nemusí hledat zaměstnance MBP na šatně, kam byl vedením MBP odkázán, a rušit je při odpočinku v leže.
Zlepšilo se toho viditelně (i neviditelně) dost. Bývalá jednatelka MBP tam přece jen svými radikálními kroky dokázala pozvednou „štábní kulturu“. Jak často říkávám o hlavním autorovi změn - „téměř zlatá Dostálová“.
Její, pro mne hlavní chybou, však bylo to, že nedotáhla do konce radikální „ordnung “ ia to i v ekonomice této městské organizace. Což jí koneckonců ve finále zlomilo vaz (když nepočítám to ostatní, co je jí částečně právem a částečně neprávem vyčítáno).
Ekonomika byťáku. Jo, jo. Neodbytná noční můra kde koho z vedení města.
Ta byla a dodnes podle mne je nejslabším článkem tohoto našeho majetku. Se vším tím negativním dopadem na hospodaření města a tím i na peněženky občanů.
A proč pořád ten negativní pohled?
No jak někteří víte, jsem malinkej účetní. Mne moc nezajímá grafická úprava dokumentů. Mne nezajímají elegantně popsané hřbety šanonů či krasopisně předepsané kontace dokladů. Mne zajímají jen čísla. Zda tzv. „sedí“ či „nesedí“, zda jsou „rudá“ nebo „černá“.
Pro úplné vysvětlení musím trochu nahlédnout do minulosti.
Když jsem se poprvé, jako čerstvý člen finančního výboru města, setkal s účetnictvím MBP, popadl mne záchvat „rozrušení“. Byl nám předložen návrh rozpočtu MBP na rok 2007, ve kterém nesedělo snad vůbec nic. Nejen rozvaha a výsledovka mezi sebou navzájem - pro ozřejmení laikům je to totéž, jako kdyby vám vaše dítě začalo v 8 třídě tvrdit, že 1 + 1 jednou může vyjít 2 a podruhé třeba 2,5 a myslelo to skutečně vážně – ale ani jednotlivé řádky návrhu rozpočtu, natož jejich součty. Prostě vůbec nic. Zvláštní bylo, že z celého finančního výboru jsem si těchto účetních blbostí všiml jenom já. Přitom každý věděl, jak „slabý čajíček“ (nebo naopak „silná káva“) je účetnictví MBP a že je potřeba se speciálně na něj zaměřit. Rozpočet byl na základě mého zjištění předělán, no bohužel výsledek byl téměř stejný. Některé blbosti byly opraveny, jiné doplněny. Dál se nedělo nic.
Člověk by si řekl, že tahle zjevná neschopnost vedení MBP a jeho účtárny rozhoupe odpovědné představitele města (Radu města) k uskutečnění kroků k nápravě. Že tam pošle kontrolu – třeba právě finanční výbor - a z výsledků vyvodí závěry. Opak byl pravdou. Vedení města (snad nemusím psát, kdo je u nás nejvyšší) vyvíjelo jednu jedinou snahu – jak zamezit kontrole.
Nikdo z Vás si nedokáže představit, jak elegantně u nás probíhá takové „brždění“ kontrol, pokud ho sám nezažil:
Ale znáte mne - „jeden“ možná ano, ale nějaký „druhý“ - třeba já - možná ne.
Hned na úvod jsem však nucen svým svědomím konstatovat (což vlastně činím rád), že v MBP již vařená kolena a jiné dobroty nevoní po celé budově. Že u bufetů v Lanškrouně nevyskakuje z firemního automobilu parta zaměstnanců MBP, která radostně utíká na svačinku, pozdní svačinku či oběd. Že nejoblíbenější zábavou jednatele není hraní karet na počítači před návštěvníky MBP. Že nájemník městských bytů při problému již nemusí hledat zaměstnance MBP na šatně, kam byl vedením MBP odkázán, a rušit je při odpočinku v leže.
Zlepšilo se toho viditelně (i neviditelně) dost. Bývalá jednatelka MBP tam přece jen svými radikálními kroky dokázala pozvednou „štábní kulturu“. Jak často říkávám o hlavním autorovi změn - „téměř zlatá Dostálová“.
Její, pro mne hlavní chybou, však bylo to, že nedotáhla do konce radikální „ordnung “ ia to i v ekonomice této městské organizace. Což jí koneckonců ve finále zlomilo vaz (když nepočítám to ostatní, co je jí částečně právem a částečně neprávem vyčítáno).
Ekonomika byťáku. Jo, jo. Neodbytná noční můra kde koho z vedení města.
Ta byla a dodnes podle mne je nejslabším článkem tohoto našeho majetku. Se vším tím negativním dopadem na hospodaření města a tím i na peněženky občanů.
A proč pořád ten negativní pohled?
No jak někteří víte, jsem malinkej účetní. Mne moc nezajímá grafická úprava dokumentů. Mne nezajímají elegantně popsané hřbety šanonů či krasopisně předepsané kontace dokladů. Mne zajímají jen čísla. Zda tzv. „sedí“ či „nesedí“, zda jsou „rudá“ nebo „černá“.
Pro úplné vysvětlení musím trochu nahlédnout do minulosti.
Když jsem se poprvé, jako čerstvý člen finančního výboru města, setkal s účetnictvím MBP, popadl mne záchvat „rozrušení“. Byl nám předložen návrh rozpočtu MBP na rok 2007, ve kterém nesedělo snad vůbec nic. Nejen rozvaha a výsledovka mezi sebou navzájem - pro ozřejmení laikům je to totéž, jako kdyby vám vaše dítě začalo v 8 třídě tvrdit, že 1 + 1 jednou může vyjít 2 a podruhé třeba 2,5 a myslelo to skutečně vážně – ale ani jednotlivé řádky návrhu rozpočtu, natož jejich součty. Prostě vůbec nic. Zvláštní bylo, že z celého finančního výboru jsem si těchto účetních blbostí všiml jenom já. Přitom každý věděl, jak „slabý čajíček“ (nebo naopak „silná káva“) je účetnictví MBP a že je potřeba se speciálně na něj zaměřit. Rozpočet byl na základě mého zjištění předělán, no bohužel výsledek byl téměř stejný. Některé blbosti byly opraveny, jiné doplněny. Dál se nedělo nic.
Člověk by si řekl, že tahle zjevná neschopnost vedení MBP a jeho účtárny rozhoupe odpovědné představitele města (Radu města) k uskutečnění kroků k nápravě. Že tam pošle kontrolu – třeba právě finanční výbor - a z výsledků vyvodí závěry. Opak byl pravdou. Vedení města (snad nemusím psát, kdo je u nás nejvyšší) vyvíjelo jednu jedinou snahu – jak zamezit kontrole.
Nikdo z Vás si nedokáže představit, jak elegantně u nás probíhá takové „brždění“ kontrol, pokud ho sám nezažil:
- Udělá se vlastní výklad zákona (jako že se to kontrolovat nedá).
- Když tohle nevyjde, opakovaně se píše na ministerstvo, zda výbor města může kontrolovat hospodaření s městským majetkem atd.
- No a když už se zjistí, že se kontrolovat může, tak se snaha „nekontrolovat“ korunuje geniální myšlenkou – uděláme z Krajčího nekrofila.
Když už tak chce ten Krajči tak kontrolovat, tak ať si kontroluje. Nejlépe však něco, co neexistuje. A tak nás (trio Dajč, Švarcová, Krajči) starosta města pověřil kontrolou Městského bytového podniku – ale příspěvkové organizaci, která byla v té době již zrušena. Takže jsem páchal takovou „účetní nekrofilii“ – kontroloval jsem neexistující organizaci, kde již nebyl nikdo za nic (upřesnění - za ten bordel) odpovědný protože organizace již přece neexistuje. Přesně jako v té pohádce – jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co.
Zjištění byla dle očekávání tragická – neseděly součty, nikdo (včetně účetní Chaloupkové) nevěděl, jaký je skutečný stav pohledávek a závazků. Závěry a doporučení předešlých kontrol se absolutně ignorovaly.
Příkladem - jen u jednoho dlužníka činil rozdíl v evidencích pohledávek (bylo totiž jich víc - ruční, počítačová a údajně vymáhaná) téměř 40 000,- Kč. Nikdo prostě nevěděl, kolik činí rozdíl.
O tom, co se při kontrole dělo a co nakonec stalo se zprávou z kontroly, tady nebudu popisovat. Zajisté si dokážete představit, co se s ní, pod „patronací“ předsedkyně finančního výboru (dlouholeté zastupitelky za ODS), asi stalo. To je na samostatný článek a to až někdy jindy, když už nebude nic jiného na psaní.
A co že se mi na MBP vlastně nelíbí teď ?
Že se kvůli ekonomice byťáku budu muset učit řecky. Abych prý některé věci pochopil. A že prý mám začít zde - Εθνικ? Στατιστικ? Υπηρεσ?α - u v současnosti vyhlášených odborníků.
O tom však až hned příště.
Hezký zbytek víkendu.
Roman Krajči
Více článků k tématu aneb Kam dál?
Bulvár pro pocestné
vydává: roman fantozzi krajči • vychází v nákladu minimálně 10.000.000 výtisků • všechna práva vyhrazena
sazba a programování: schembera.cz • tisk: grafické studio 555 • kontakt: info@romankrajci.cz
sazba a programování: schembera.cz • tisk: grafické studio 555 • kontakt: info@romankrajci.cz