CO KDYBY BYLO LANŠKROUNSKÉ KNÍŽECTVÍ

Milí čtenáři. Nebudu se jako každý rok omlouvat za jarní odmlčení a vysvětlovat, že měsíc březen pro mne není měsícem knihy, ale snahy aby mí zákazníci odvedli přesně tolik daní a pojistného kolik musí a ani o korunu víc či míň. Letos jsem začal již v únoru s domněním, že čím dřív se do této neradostné práce pustím, tím méně budu s blížícím se termínem 31.3.2007 nervózní. Musím přiznat, že tento přístup měl něco do sebe a přinesl své ovoce – byť jiné než jsem čekal - jsem totiž nervózní už od února. Ale zpátky k tomu, o čem je dnes řeč.

Jak zajisté víte, minulé zasedání zastupitelstva neodsouhlasilo seznam projektů, které by zde za přispění peněz z EU mohly vyrůst.

To celé se stane předmětem samostatného jednání příští týden ve středu na zámku od 16 hodin.

Předcházet tomu bude ještě diskuze v pondělí 17. března 2008 od 15:00 hod. ve velké zasedací místnosti Městského úřadu čp. 12 (nad městskou policií) . Má se diskutovat o aktuálním stavu rozpracovanosti projektů, které město připravuje na spolufinancování z fondů EU, urbanismus našeho města a architektuře ve městě.

V souvislosti s tímto tématem vyšel v LA Blesku „rozhovor“ s Honzou Hradilem, zastupitelem za můjLanškroun, který v jeho případě vždy budí rozruch mezi čtenáři. Je totiž neopakovatelný – povrchní čtenář ho často nepochopí, hloubavější si zase není jist, zda si někdo nedělá  … .

No v každém případě jsem dostal svolení od dotazovaného ho zde zveřejnit tak, jak vyšel LA Blesku..

Došlo do redakce

      Zastupitel za MůjLanškroun Ing. Jan Hradil přinesl rozhovor, ve kterém se svým nezaměnitelným stylem vyjadřuje k aktuální problematice. Jméno autorky není redakci známo, přesto rozhovor vyjadřující alternativní názor otiskujeme.
    Připomínáme, že o projektech, pro které bude Lanškroun žádat podporu z dotací EU, bude jednat ZM v polovině března.                                                                     Redakce

CO   KDYBY  BYLO   LANŠKROUNSKÉ   KNÍŽECTVÍ

V únorových číslech Listů Lanškrounska byla zveřejněna diskuse kolem dotací z EU. Obrátila jsem se na známého ekonomického experta Jana Hradila, aby se vyslovil k této problematice. Vznikl následující extravagantní rozhovor.

Co si myslíš o dotacích z EU ?

Myšlenka dotací vychází z ideje, že bohaté státy mají podporovat chudé, aby se zabránilo nežádoucím sociálním rozdílům, jehož důsledkem je migrace ekonomicky chudého obyvatelstva do vyspělých států. Pro bohaté státy je výhodnější poskytnout dotaci chudým státům než se postarat o imigranty z těchto zemí (zajistit jim ubytování, práci nebo sociální podporu atd.). Proti těmto dobrým úmyslům nic nenamítám.

V čem tedy vidíš  problém ?  

 
Původních 15 zemí EU se rozšířilo v roce 2004 na 25 států a v loni ještě o Rumunsko a Bulharsko. Tím se v Bruselu rozrostla administrativa, která provádí přerozdělování financí od bohatých do chudých zemí, na 25 000 úředníků. A tahle „civilní armáda“ samozřejmě něco stojí. O tom se moc nepíše. A téměř vůbec se nepíše o tom, že kromě dotací z EU musí Česká republika platit svůj příspěvek. A protože Česko není ani bohatá ani chudá země, odvádí do Bruselu téměř stejnou částku, jakou dostává zpětně na různé programy. Takže nula od nuly pojde !

Teď  si mohu myslet, že jsi proti EU. Je to tak ?

Nikoliv, jsem pro účast České republiky v EU, ale nevěnoval bych jí tolik pozornosti a soustředil bych se na řešení rozvoje země aktivizováním vnitřních zdrojů. Je velká škoda, že obdobný dotační systém, jaký je zaveden v EU, nebyl uplatněn v Česku současně s ekonomickou reformou hned po roce 1989. Bohaté regiony  jako Praha, Mladá Boleslav a Lanškroun měly odvádět část svých příjmů do chudých oblastí jako je Ostrava, Bruntál či Moravská Třebová. Na jedné straně bychom chtěli všichni dotace z EU, ale v rámci Česká žádnou solidaritu k sobě necítíme a pouze hrabeme a hrabeme.

Jaké vnitřní zdroje máš na mysli ?

Česko rozhodně nepatří k zemím s vysokou nezaměstnaností. Ale přesto, kdybychom zaměstnali pouze třetinu lidí, kteří jsou evidováni na Úřadě práce v Lanškrouně, odvedou ročně státu na daních a pojistném 20 mil.Kč. A to každým rokem, takže se jedná o hodnotu, převyšující pravděpodobnou výši dotace pro Lanškroun z EU. Za Českou republiku by to bylo ekvivalentní číslo, ale přínos by byl  ještě větší – stát by ušetřil na podporách v nezaměstnanosti.

V čem je tedy problém ?

Celý problém je v lidech. Těžko mohu požadovat po byrokratických úřednících, kteří píšou programy a projekty, kteří je dokáží vyhodnocovat a kontrolovat, kteří bravurně dokáží zdůvodnit nezdůvodnitelné, aby se z nich stali vývojáři, konstruktéři, technologové a obchodníci, kteří by přišli s novými, konkurence schopnými výrobky s vysokou přidanou hodnotou a dokázali je prodat na světových trzích. A zaměstnali tak stávající nezaměstnané. Potom bychom nemuseli vzhlížet k Bruselu jako ke spáse a byli bychom hrdou bohatou zemí.

Jak se dostat z tohoto začarovaného kruhu ?

Zbavme se falešných nadějí, že Lanškrounu někdo pomůže. Budoucnost Lanškrouna je v jeho obyvatelích. Je zde mnoho schopných podnikatelů. Jen si srovnejte starý „Plyšan“ a jak vypadá nová SOMA nebo starou budovu „C“ ve starém areálu Tesly a její novou zářící podobu. V současnosti dokonce ve třech průmyslových zónách (ve směru na Albrechtice, na Sázavu a na Rudoltice) staví firmy své nové  výrobní provozy. Také další a další firmy v Lanškrouně a okolí “jedou“ a shánějí zaměstnance. Přínosem pro město jsou také zahraniční firmy AVX, SCHOTT a INA, které zaměstnávají stovky i tisíce lidí. Měli bychom zvýšit hlas, aby zůstával větší výnos z daní v místě vzniku !  Vždyť soukromý sektor je hlavní hybnou pákou rozvoje města. Důkazem je také hezky opravený Zámeček u Rudoltic díky iniciativě soukromého investora. Proto doufám, že se také zprivatizuje městské kino a zámek k bohatšímu soukromému kulturnímu životu ve městě.

Copak jiné složky se nepodíleli na rozvoji města ?

Ve vedení města byli a jsou také velmi schopní a šikovní lidé. Jenom si vybavme, co všechno  dokázali. Postavil se skelet obchodního domu a následně vznikla firma JCEE. Začala se stavět sportovní hala a vznikla z toho střední škola. Začal se budovat krytý bazén na Střelnici a vzniklo zde dětské hřiště. Vynaložilo se velké úsilí na vybudování fotbalového hřiště a je  předpoklad, že zde bude lehkoatletický stadion. Postavily se dva bytové bloky, a hned tu byly dva skokanské můstky. Také víceúčelová hala působí spíše jako zimní stadion. Zrušil se Pivovar a místo něho máme Pivovarské náměstí. Nebo v centru města jsou 3 supermarkety s velkými parkovišti, že Pardubice mohou puknout závistí. Pro seniory se postavil penzion a domov důchodců. Jak vidíš, město se může čím pochlubit. Abych jenom nechválil, také se něco nepovedlo. Začala se rekonstruovat Kralická ulice a výsledkem je ulice Debilní.

Ty nechceš  žádat EU o dotace ?

Ano, ale soustředil bych se na velkorysé projekty - tak blbé, aby měly velkou šanci na úspěch. Těžko někdo v Bruselu nebo v Pardubicích vnímá Lanškrounské rybníky nebo  potřebu Spolkového domu nebo jihozápadní obchvat města. Kdybychom prosazovali projekty, o kterých by se mohlo psát v novinách nebo dokonce diskutovat o nich v televizi, to by bylo jiné kafé. Sdělovací prostředky snadněji pochopí důležitost  potřeby výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe s přístavem u Lanškrouna, železnice Lanškroun-Letohrad, aby zde zastavovaly rychlíky nebo přímé silnice do Starého Města ke sportovnímu letišti. Pro zahraniční podnikatelé je použití letecké dopravy samozřejmostí, pro místní občany příležitost, že v konkurenčním prostředí letecká doprava nabídne spoje z Lanškrouna v době, kdy se železnicí nebo autobusem z Lanškrouna nikam nedostaneme.

Proč nechceš Spolkový dům ?

Nevkládej mi do úst něco, co jsem neceknul. Spolkový dům bych postavil v jiném místě, abych ušetřil veřejné peníze za likvidaci a odvoz trosek tzv. pivovarských sklepů a zabezpečení svahu z ulice Na Valech do Pivovarského náměstí. Jedná se o lukrativní místo v centru města a časem se jistě najde investor, který zde bude chtít postavit sídlo své firmy nebo Baťa dům obuvi apod.

Kam bys směřoval investiční prostředky ?

Štěstí přeje připraveným. Proto by se měl Lanškroun připravit na dva vývojové trendy :
a) další rozvoj konzumní společnosti bude přinášet další a další odpadky. Kdo bude mít
      připraveno řešení tohoto problému v rámci regionu, bude bohatýrem! Diskutujme 
      o způsobu likvidace komunálního odpadu a občanům vysvětleme ekonomické dopady,
      když se nebude tento problém řešit (trojnásobné, pětinásobné,…zdražení poplatků za  
      odpad).
b) cena energií (elektrika, zemní plyn, teplo) bude růst rychleji než cena ostatních výdajů
      domácností, firem a organizací. Zateplení budov v majetku města již probíhá. U vytápění 
      se budeme muset pravděpodobně vrátit k „systému našich praprarodičů“, když chodili do
      lesa na klestí a šišky na topení. Modernější forma tohoto systému je použití ke spalování
      biomasy místo zemního plynu.

Je to vůbec reálné ? Kde na to chceš získat peníze ?

Věřím tomu, že manažeři prosperujících firem se jednou dají do politiky. A starosta Lanškrouna se stane hejtmanem Pardubického kraje a následně ministrem. A v rozpočtech ministerstev  bude kolonka „Finance pro Lanškroun“. Druhou cestou je předpoklad, že do parlamentu a senátu se dostanou zástupci za Lanškroun (podívejte se, kolik jich je tam  z Prahy nebo jak se aktivní jednotlivci chlubí, co vybojovali pro své město). V parlamentu se budou podílet na „porcování medvěda“, to znamená další dotace z rozpočtu státu do města. A třetí možností je vyhlášení samostatnosti Lanškrounska (nedávno vzniklo Kosovo, tak proč né Lanškrounsko). Co kdyby se vyhlásilo samostatné Lanškrounské knížectví, hned by se v současném penězovodu obrátil směr proudění. Hned by šly do Lanškrounska dotace - jenom aby se neodtrhnulo od Česka. A takovou sebevědomou politiku je třeba na Lanškrounsku pěstovat. My nepotřebujeme Brusel, Prahu a Pardubice, my se dokážeme sami o sebe
postarat !     

Jene-Jene, vidím rozpory mezi tvými deklarovanými záměry a skutečnými možnostmi. Proto rozhovor končím, děkuji !
                                                                                                M.J.

PS.: Pro stálé čtenáře – o sloupky bezstarosty (i zpětně) nepřijdete. Už jsou v „tisku“. I o nový seriál na vysoce aktuální téma.

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Okolo Lanškrouna? Nebo přes?
• Nebudu si muset hledat práci?
• „Proč ?“ díl 2.
• Proč jsem nepodpořil aneb rozpočet města na rok 2008 díl 2.
• Proč jsem nepodpořil aneb rozpočet města na rok 2008 díl 1.

Bulvár pro pocestné