Quo vadis Lanškroune – díl 4. Rybníky

Rybníky. Téma, které rozděluje a spojuje Lanškroun už od té doby, co se za ministra Luxe (jo, skutečně je to už tak dávno) dostala toto lanškrounské „zlato“ či „stříbro“ (jak kdo chcete) místo do městských rukou do soukromých. Nejsem pamětníkem kroků tehdejšího vedení města, ale stále se dá říci: „Výraz - moc se to tenkrát nepovedlo – je velice jemný“. Ale dost hořkého vzpomínání a jdeme na žhavou současnost a „zářnou“ budoucnost.

Dnes Vám představím to, co jsem jako zastupitel obdržel v rámci podkladů pro současné jednání zastupitelstva. Poněkud jsem původní materiál musel upravit, protože materiál byl pro neznalé poněkud nepřehledný a ani já jsem jistě nevěděl, co která z navrhovaných priorit přesně znamená a kde leží. Do poznámky jsem Vám (i sobě) proto doplnil, co by mělo být obsahem dílčího projektu. Dále jsem Vám zvýraznil řádky, které někdo (a fakt se mně neptejte kdo – prostě to nevím) považuje za prioritní. Číslování priorit je jako v naší, české škole – od nejpotřebnějšího (1) až po ty méně (3).

Zároveň Vám následně přikládám závěry z první a jediné veřejné diskuze ze dne 4.10.2006 a závěry z jednání s podnikateli v cestovním ruchu. Jen tak pro srovnání, jak se zapracovaly připomínky občanů a podnikatelů do konečného záměru.

Připomínky veřejnosti z jednání 4. 10. 2006:

1. upozornění na dopravu na silnici II. třídy! II/315 směrem na Ústí a její nebezpečnost, případné kolize s cyklostezkami a koňskými stezkami.

Tato problematika je mimo řešenou oblast a jedná se o technické řešení standardními prostředky při křížení komunikačních tras. Bude řešeno v projektu konkrétní stezky.

2. cyklostezka na Rudoltice, problematika s vlastnictvím pozemků

Bude řešeno při projektu konkrétní trasy.

3. problematika koňských stezek obecně

Konečné trasování hipostezek bude konzultováno se zástupci provozovatelů koňských farem

4. zrušit, alespoň částečně koupaliště v slze tak, aby byl možný přístup z pláže do „nečištěné“ vody rybníka

Bylo v grafickém návrhu provedeno. Jedná se o územně plánovací podklad a proto může být čisté koupaliště ještě upraveno nebo zmenšeno v rámci projektové dokumentace pro jeho přípravu. Bylo zkráceno v zadní části s tím, že bude lépe navazovat na restauraci, zatímco příznivci zcela přírodního koupání jistě raději využijí klidnější a přírodnější charakter pláže vzadu. Konečná plocha čistého přírodního koupaliště činí 4800 m2.

5. nevytvářet autocamp na levém břehu, lepší je přírodní charakter, jsou zde komáři, pokud by zde ale byl, tak by měla být osvětlena cesta do campu, a řešit přístup přes klidovou část pláže

Plochu pro autocamp na levém břehu ponechat; rozšíření u Knoflíku na úkor lesa je komplikované. Jedná se o územně plánovací podklad s možnostmi a limity využití území. Autocamp musí být soukromá iniciativa, v plánu budou stanoveny možné plochy pro tuto funkci. Osvětlení a přístup v hlavním výkresu.

6. zjistit možnosti čištění přírodního koupaliště s čistou vodou - větve apod, lidské znečištění

Jedná se o technické řešení, které je jednoduché, vyžaduje jen dodržování provozního řádu a údržby.

7. návrh vytvoření hráze na Jakubovickém potoce pro nové koupaliště

Jedná se o lesní pozemky. Hráz bude navržena pro využití jako sedimentační plocha a čištění přiváděné vody. Koupání zde je nereálné z hlediska nedostatku slunce. Bude prověřeno z hlediska ochrany přírody oblasti Natura 2000.

8. nedělat les na poli při ústecké silnici, je zde hezký výhled na město a údolí

Možnost zalesnění v rámci územně plánovací dokumentace zůstane s tím, že při volbě druhu a plochy lesa bude brán potaz i možný rozhled do krajiny.

9. opustit myšlenku sjezdovky a zároveň požadavek ponechat a vylepšit sjezdovku

Sjezdovka bude v UPP zachována.

10. porovnat cenu přírodního koupání a krytého bazénu a na základě těchto čísel dát občanům vybrat v anketě mezi projekty

Ve studii budou uvedeny odhady investičních nákladů na přírodní koupaliště, pro srovnání odhad nákladů na klasický venkovní bazén, a odhad nákladů na krytý bazén včetně provozních nákladů

11. jaká je představa zahraničního turisty o možnosti odpočinku, najít konzultanta na cestovní ruch z EU

Bude projednáno s odborným konzultantem

12. škola windsurfingu a jachtingu je na špatném místě (nevyhovující větrné podmínky).
školu windsurfingu umístit do areálu TJ vodní sporty a zátoku na levém břehu Dl. rybníka využít pouze jako přístaviště

13. zhodnotíme cizí majetek a oni pak rybník prodají. Udělat řádnou smlouvu s Ryb. Lit.
Ve smlouvě o finančním příspěvku si vymínit předkupní právo

14. odkalovací nádrže na všech přítocích do rybníka, pravidelně čistit
Je zahrnuto do studie, možné komplikace na Jakubovickém potoce z hlediska ochrany přírody Natura 2000

15. naplánovat více mol, i soukromých
Je zahrnuto do studie, grafická i textová část, bude možná výstavba soukromých mol o délce maximálně 6m, notná je zde dohoda s majitelem rybníka

Pár perliček na závěr.

1) Kde si najdete další informace či ověříte ty moje

Pokud jste „nevěřící Tomášové“ a chcete mít informace z první ruky, můžete navštívit městský web.

Jen doporučuji nehledat „Studii“ přes úvodní stránku městského webu v rámci sekce Informace z úřadu.

Onen odkaz Vás totiž zavede úplně někam jinam.

Nefunkčnost odkazu ( a rozhodně není krátkodobá - mohu samozřejmě doložit) na hlavní stránce města svědčí o "velkém" zájmu návštěvníků webu o informace o rozvoji rybníků.

Ale zpět k samotné informaci.

Rozhodně ji také nehledejte v sekci téměř logické – u městského architekta, když už tak úzce spolupracuje na tvorbě studie a „slza“ je vlastně jeho nápad.

Ani v jiné, která by Vás jako další napadla – v dokumentech města.

A kde teda ony potřebné či chtěné informace najdete?

No přece Město Lanškroun > Pro investory > Investice, veřejné zakázky, dotace.

Zajisté si říkáte – co to má co dělat v rubrice věnované investorům? Je to ale správně – přece každý Lanškrouňák je investorem do tohoto záměru, takže umístění je tedy více než logické. Nebo ne? Nebo si snad myslíte, že by město mělo mít na svém webu samostatnou rubriku věnovanou investicím města? Prosím Vás, kde žijete? Buďte rádi, že tam někde máte alespoň rybníky. Třeba o Spolkovém domě tam není dodnes ani čárka.

a) „Územně plánovací podklad Lanškrounské rybníky – studie možností rozvoje území byla projednána s veřejností a s podnikateli v oblasti cestovního ruchu a stravování. Vzešlé připomínky a náměty byly dále přehodnoceny a po důkladné analýze bylo doporučeno jejich obsah promítnout do navrhovaného řešení podle následujících bodů. Další připomínky elektronickou formou budeme očekávat do 31.10.2006.  Připomínky zadávejte přes ikonu" Přidej názor k článku" v pravém horním rohu tohoto článku. Poté bude studie uzavřena a dokončena. Jedná se však o územně plánovací podklad a k jednotlivým dílčím projektům, na které bude studie v závěru rozdělena, proběhnou veřejná projednávání.“

b) Projekty v lokalitě Lanškrounské rybníky
27 -1) Zastupitelstvo města Lanškroun schvaluje Seznam reálných projektů pro I. etapu dle navržených priorit rozvoje území Lanškrounských rybníků - zpráva čj. 17795/2007/SEK ze dne 20.06.2007.

Ano, předchozím textům rozumíte stejně jako já. Zastupitelé budou na svém současném probíhajícím zasedání schvalovat záměr dle navržených priorit, aniž by k nim proběhla slibovaná veřejná projednávání.

Tohle Vám musím samozřejmě vysvětlit, kvůli Vašemu eventuálnímu pocitu, že Vás někdo obchází a rozhoduje za Vašimi zády.

Ono totiž to slibované veřejné projednávání je zcela a naprosto zbytečné.

Všichni Lanškrouňáci jsou jednotně nadšení ze zamýšlené „Slzy“, jakožto náhrady za standardní venkovní bazén.

Stejně tak jsou nadšení z toho, že město bude stavět windsurfingovou školu a vlastně i půjčovnu, kterou dále "výhodně" pronajme, protože přesně to Lanškroun potřebuje.

Neméně radosti vzbuzuje koňská stezka, protože co Lanškrouňák, to koňák a každý máme doma přece koně. Jen jeden hlas, co vím, byl v tomto případě proti. Prý koňská stezka není potřeba, lepší by byla dobytčí. Se jmény krav či volů, kteří tyhle bejkárny vymysleli.

Ale tohle byl skutečně jediný hlas proti onomu fantastickému záměru, který svým celkovým rozsahem za 96 milionů korun přiláká desetitisíce turistů z celé Evropy.

V tomto případě se nám to pořád zamotává a zamotává a zamotává. První i druhý pokus jim dát naše peníze jaksi nevyšel. Teď je na řadě další. Ale o tom až někdy jindy.

Roman Krajči

PS.: Dnes nic. Snad jn dvě mapky vytvořené z rozvojové studie ke stažení zde a zde .

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Quo vadis Lanškroune – díl 3. Středisko názorné výuky
• Quo vadis Lanškroune – díl 2. Spolkový dům
• Quo vadis Lanškroune – díl 1. Česko-polské centrum vzdělávání a kultury
• Jak se vyhazují naše peníze aneb dá se ušetřit na veřejných zakázkách? Díl 2.
• Jak se vyhazují naše peníze aneb dá se ušetřit na veřejných zakázkách? Díl 1.

Bulvár pro pocestné