Sloupek bezstarosty - červen 2007

Sloupek starosty - červen 2007 Před nedávnem redaktoři jednoho deníku zjišťovali, co občanům v našem městě chybí nebo co jim vadí. Pro ty, kteří Orlický deník nečtou, zveřejňuji své odpovědi ... .

Po přečtení posledního sloupku starosty (vřele doporučuji si ho přečíst) mne skutečně zamrazilo. Říkal jsem si jako v Mrazíkovi: „Bdím či sním?“. Není to totiž tak dávno, co jsem něco podobného četl. Na jednom běloruském webu. Takže tentokrát žádnej můj vlastní sloupek bezstarosty, ale překlad z běloruštiny. Znalci onoho jazyka omluví nedokonalost tohoto překladu.

Začíná takhle:

Sloupek prezidenta.

Před nedávnem redaktoři jednoho deníku zjišťovali, co občanům v našem státě chybí nebo co jim vadí. Pro ty, kteří Běloruský bleskový deník čtou a i pro ty, co ho nečtou, zveřejňuji své odpovědi.

Občané samozřejmě bedlivě sledují, co se ve státě děje, a tak se většina připomínek týkala koupání. První otázka proto zcela pochopitelně zněla:

Vyslyšíte volání běloruských obyvatel po kvalitním koupání?

Pane redaktore, téma koupání mne už fakt nebaví. Mají doma snad vanu, ne? Sakra, co s tím koupáním furt otravují? Jo, jo – já už tomu rozumím Vám zaráží, že některým z Nich stačí vyčištěný rybník a Někteří by chtěli naopak normální bazén se vším všudy. Tak o tomhle se s Vámi už fakt dál bavit nebudu. Prostě já rozhodnu, co je pro Ně nejlepší. Proto si mně přece zvolili, ne? Proč by jinak byly volby? Přece nebudu pořádat nějakou veřejnou besedu (nedej bože víc besed) či brejstorming nebo jak se to nazývá o tom, co by chtěli? Podívejte se, pane redaktore, jednou jsem řekl, že se budou koupat jenom na rybníce a hotovo. Žádná diskuze s okolními státy o nějakém společném projektu aquaparku se nepovede. Stejně tak se nepovede žádná diskuze o nějakém krytém bazénu v rámci ostatních sportovišť apod. Prostě žádná, ale opravdu ŽÁDNÁ DISKUZE !!!!!!! To slovo diskuze už nechci nikdy slyšet. To slovo je snad nějaké zaklínadlo nebo co, že ho každém používá. Někteří křiklouni si snad myslí, že mne s nim očarují. Takže už to nikdy přede mnou nevyslovujte. A navíc, jak si dobře vzpomínám, jedna ta tzv. diskuze už přece byla. A to snad stačí, ne? Ruku na srdce, kam bychom to dospěli, kdyby jsme s občany  furt všechno probírali a naslouchali jejich názorům. Ještě jednou Vám to, milý redaktůrku, vysvětlím – u nás prostě platí (a to už od dob báťušky cara) staré dobré běloruské přísloví: „Jak řeknu, tak bude“.

Co vám ještě ve městě vadí?

Ze strany okolních států mi vadí, že mne nikdo nemá upřímně rád. Že nedostávám takové dotace jako ostatní okolní státy. A že se nikdo nechce do mé země přistěhovat aby nás bylo víc a já dostával víc peněz na své plány. Já vím, někteří mi vyčítají, že jsme mohli překročit magickou hranici počtu obyvatel (a mít o pár milionů víc) kdybych se domluvil se sousedy z vedlejšího státu. Ale to fakt po mně nechtějte, abych se bavil s někým z tzv. Koloušovského samoděržaví. To raději ty milióny oželím. I když je pravda – mít je, by vůbec nebylo špatné.  Neznám totiž lepší pocit, než když vyhazuji miliony oknem. Lidé na to čumí, kroutí hlavami a potichu nadávají. Ale nic s tím nenadělají. A to se mi na tom líbí nejvíc. Ale zpátky k věci - ze strany mých občanů mi dále vadí lhostejnost k vandalismu (strhávají mé fotografie ze sloupů a nebo mi na ně malují rohy nebo mříže) a bezohledné chování k druhým (šíří o mně nepravdy a dávají mi hanlivé přezdívky). Naštěstí takových lidí není mnoho. Ale stejně - jak jen to půjde, pěkně s těma zlobivejma zatočím).

Co vám na Bělorusku imponuje?

Mně osobně imponuje tato země tím, jak vypadá. Mají na tom zásluhu všechny má (skromně dodávám nejen má) předchozí rozhodnutí, která řešila věci s nadhledem a nebála se rizika. Když to mohlo stát polovic, já-my jsme to postavili za celou. Jsme přece běloruští grandi, ne?

Též si velice vážím všech šikovných lidí, podnikatelů a manažerů, kteří si zaslouží uznání již jen kvůli tomu, že u nás nemáme větší problémy s nezaměstnaností. Sakra, redaktore, ty poznámky si nechejte od cesty - já sám vím dobře, že si za mé kecy o „vážení“ tihle podnikatelé nic nekoupí a že si mou podporu představují jinak. Fakt - jenom ty kecy – to je skutečně všechno, co jim chci „upřímně“ rád dát. Natolik už mne přece znáte, pane redaktore, aby jste mi alespoň tohle mohl věřit. A furt mně nepřerušujte, pane redaktore.

Také se mi líbí příroda v mé zemi.  Pane redaktore, zase jste mne přerušil. Já si můžu klidně v každém rozhovoru opakovat, že se mi líbí naše příroda. A budu to dělat i nadále. Vy jste snad blbej, že nechápete proč.  Já Vám to tedy vysvětlím. Za prvé – nikomu tahle věta neuškodí. A za druhé – buduju si ní pozitivní imič (to víte, volby se blíží). Když totiž čtyři roky lidem vyprávíte o tom, jak je máte rád, nakonec tomu uvěří. A vo to jde?

A jsem moc rád, že v Bělorusku vzniká zdravý patriotismus. Lidé o své majetky pečují, jako by tady žili odedávna, zvelebují své bydlení, zahrádky, své okolí. To je cenné, toho si na nich vážím. Pane redaktore, neposledy Vás upozorňuji, nepřerušujte mně nebo támhle je má oblíbená zeď už teď plná olova. Já sám nejlíp vím, že slovo patriotismum má úplně jiný význam, než že si lidé natřou fasádu nebo že mají pěkně okopané záhonky. Ale pěkně to v tomhle článku zní, ne? A spoluobčanům to navíc udělá dobře, když je nazvu patrioty. Furt je to lepší, než kdybych je nazval třeba tupohlavými ovcemi, že? Takže nechte mne laskavě dokončit mou poslední myšlenku a tím i celý rozhovor.

Kde jsemto přestal. Jo už vím: "To je cenné, toho si na nich vážím. Ale hlavně toho, že mne zase zvolili."

        Váš prezident Lukašenko.

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Sloupek bezstarosty - květen 2007
• Sloupek bezstarosty - duben 2007
• Sloupek bezstarosty březen 2007
• Sloupek bezstarosty únor 2007
• Sloupek bezstarosty leden 2007

Bulvár pro pocestné