Květen 1945

Po delším zvažování jsem se rozhodl, že vedle Romana tentokrát i já zareaguji na starostův květnový sloupek. S většinou vyjádření se nedá nesouhlasit i když se tento „sloupek“ dívá na válku a její konec velmi zjednodušeně. Pokud by si pan starosta ve svém sloupku odpustil jednu větu, řekl bych si: „další prázdný článek“, a nechal jej bez povšimnutí. Ta věta končí: „…naše mládež, ale i my starší, máme nyní možnost seznámit se s historií, která nám může být zdrojem poznání, inspirace, ale i hrdosti a naděje.“ Jiné by to bylo, kdybych byl třeba občanem Chrudimi, Kolína, Poděbrad,… a četl sloupek jejich představitelů. Ve článku lanškrounského starosty, na mě výše uvedené působí poněkud trapně ... .

Proč?

… Minulý rok na radnici a před ni někdo rozlil červenou barvu a napsal „17. 5. 1945“. Tento nápis byl velmi rychle odstraněn (na pískovcovém obkladu radnice můžete ještě dnes vidět, kde byl přebroušen). Nikde jsem se nedočetl o tomto činu zmínku a tak jsem očekával, že se letos pan starosta dotkne ve svém květnovém sloupku i událostí z 17. a 18. května 1945.

Marně!

Zvěrstva páchaná na lanškrounských Němcích asi mají zůstat zapomenuta.

Květen 1945 je část naší lanškrounské historie, na kterou rozhodně nemůžeme být výhradně hrdi, jak vyplývá ze sloupku starosty.

Více o květnových událostech v Lanškrouně se můžete dočíst zítra na www.lanskrounsko.cz.

Pro ty, co se chtějí dozvědět ještě více, mohu doporučit knihy „Tak přisahali: Partyzánský odboj v Orlických horách v letech 1939-1945“ od E. Trojana a „K tzv. lidovému soudu v Lanškrouně v květnu 1945 a jeho dozvuky počátkem padesátých let.“ od M.  Skřivánka.)

Připomínejme si prosím všechny životy (ne jen některé) promarněné v nejstrašnějším válečném konfliktu lidských dějin.

I obyčejný voják wermachtu byl něčí syn, bratr, manžel nebo otec. Pochybuji, že každý Němec šel vždy ochotně do války, že rád opustil svoji rodinu aby padl za Führera a jeho Říši. O civilistech - sousedech našich dědů - to platí dvojnásob. Němci zavraždění na lanškrounském náměstí jsou bezesporu též oběti války.

A ještě něco na závěr:

Koncem dubna mi přišla SMS s následujícím zněním: „AT HNIJE VAS CESTNY OBCAN V ZEMI!“ Nechápavě jsem zjišťoval, o co se jedná. V Radiožurnálu ten den totiž připomenuli Adolfa Hitlera jako čestného občana Lanškrouna. Vyjádření pana starosty k této záležitosti jsme mohli nedávno shlédnout i na TV Nova.

Také z tohoto důvodu nemohu souhlasit s názorem, že pro nás (Lanškroun) má být tato doba „zdrojem poznání, inspirace, ale i hrdosti a naděje“.

Hynek Brýdl

PS: Jména zastřelených a ubitých v Lanškrouně

1. Benesch Viktor, rolník a zástupce předsedy místních zemědělců, předseda účastníků bojů světové války,
2. Neugebauer Josef, inženýr a stavitel,
3. Dieterich Otto, inženýr a stavitel,
4. Köhler, inženýr a vedoucí závodu,
5. Janisch Leo, vedoucí pracovního úřadu,
6. Langer Karl, úředník pracovního úřadu,
7. Langer Josef, úředník pracovního úřadu,
8. Kowarsch Karl, řeznický mistr, zastřelen svým pomocníkem,
9. Benesch Theodor, lesnický ředitel v.v.,
10. Gerth Rudolf, šikovatel,
11. Lug Hubert, rolník v Lukové,
12. Klement Johann, elektrotechnik,
13. Schwab Reinhold, výrobce cementového zboží,
14. Schmidt Karl, klempíř,
15. Jurenka Josef, zámečnický mistr,
16. Schwab Robert, úředník zemské rady,
17. Antl Richard, rolník z Rudoltic,
18. Marek, železničář,
19. Koblischke Josef, nadučitel na penzi,
20. Piffl Karl, truhlářský mistr,
21. Hafler Leopold, dělník,
22. Reichstätter Julius, úředník,
23. Linhart Josef, rolník z Lukové,
24. Zandler, rolník z Rudoltic.

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Dějou se Vám to věci aneb kdo nevěří ať tam běží díl 1.
• Přečetli jsme za Vás aneb neslouží radniční tisk jen vlastní propagandě? Díl 1.
• Pes, který štěká, nekouše aneb mýty, pověry a lži díl.2.
• Pes, který štěká, nekouše aneb mýty, pověry a lži díl.1.
• Jsem opět zpět.

Bulvár pro pocestné