Hurá na dlažbu aneb Číňané to koukáte.
Už dlouho mne nic tak nepobavilo jako sobotní titulek MF Dnes. Jo, jo. Zase jsem si užili svých 15 lanškrounských minut slávy. Nevím jak je to možné, ale článek už zase nevyznívá příliš optimisticky pro naše město. No konec konců posuďte sami samozřejmě s mým komentářem na závěr ...
23.09.2006 - (vch) - str. 02
V Lanškrouně otevírali dlažbu
Lanškroun - Oslavy otevření Pivovarského náměstí v Lanškrouně měly poněkud bizarní podobu. Nemohl za to program, ale samotné náměstí. Otevírala se jenom dlažba. Kolem ní zatím stojí pouze torza budoucích domů. Práce na místě bývalého městského pivovaru začaly v roce 2003, kdy město začalo s jeho demolicí. Studie nového náměstí slibuje příjemný prostor obehnaný novými a rekonstruovanými domy, příjemnou zeleň. Nic z toho ale Pivovarské náměstí při svém otevření nenabídlo. „Kdybych se vás tady zeptal, málokdo mi odpoví, že se mu náměstí líbí,“ připustil kriticky starosta Martin Košťál.
Náměstí? Stromy?
To tu teprve bude „Není to zatím skutečné náměstí, tedy volné prostranství mezi domy, chybí tu i zeleň. To všechno ale bude,“ řekl. Důvodem absence stromů je podle něj vegetační období. „Teď jsme stromy vysazovat nemohli. Jakmile vegetační období skončí, bude se sázet,“ řekl starosta. Na růst budov obklopujících náměstí pak město vliv nemá. „Co mělo město zafinancovat, je už hotové. Budovy, které zakrývá lešení, patří soukromým firmám,“ uvedl Košťál. Zatímco město muselo kvůli dotaci z fondů Evropské unie splnit termín a dlažbu vystavět včas, soukromníky čas tolik netlačí. „Já se o architekturu zajímám, takže mě také udivilo, že tu nejsou stromy ani domy,“ řekl krajský radní odpovědný za kulturu Miroslav Brýdl. Po ujištění, že všechno chybějící brzy bude, projekt pochválil. „Myslím, že to je dobrý počin a věřím, že tu vzniknou i hezké domy,“ řekl Brýdl.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj
Tak co Vy na to?
Já nic. Teda skoro nic.
Pan krajský radní Miroslav Brýdl byl udiven, že tam chybí stromy a domy. A na základě ujištění nevím koho, řekl, že je to dobrý počin, že tu vzniknou pěkné domy.
Pro ty co nevědí – pan radní Miroslav Brýdl je ten, kdo pronesl ke Harachovu (skokanským můstkům), že je to „moderní a správný směr, který ale předběhl svou dobu a k jeho pochopení bude veřejnost potřebovat ještě trochu času“ a zároveň ten samý, který byl členem komise, co vybrala „justiční palác“ za stavbu roku 2006 v Pardubickém kraji.
Ale zpátky k tématu.
Těmi „pěknými domy“, vzhledem ke vkusu pana krajského radního Miroslava Brýdla, nevím co bylo myšleno. Pravděpodobně neviděl původní a vlastně do současnosti i jediný návrh možného vzhledu náměstí, veřejně prezentovaného občanům. Samozřejmě od našeho „dvorního“ architekta Přemysla Kokeše. Možná by se pan krajský radní trošku divil. Že je celé náměstí vlastně poněkud odlišné. Ale to už jsem tady probíral – ve svém prvním článku na tomto webu. A nejen v něm.
Jen mne poněkud zaskakuje, že si při svém zájmu o architekturu nevšiml příkladem jednoho z dostavovaných „skvostů“ – budovy, kterou zdobí směrem do ulice T.G.Masaryka velmi „vkusná“ zahrádka (letní restaurační přístřešek pro opilce – pamatujete Pivovarku?). Budovu, jejíž okna z plastu budou skutečně vhodně dotvářet vzhled náměstí a tím budovat jeho „originální“ atmosféru. I Vám doporučuji zastavit se a pokochat se tou „krásou“.
Někdo by se mohl zároveň pozastavit nad slibovanou zelení. Prosím Vás - Přemyslův názor na zeleň ve městě je sakra snad už obecně znám. Takže jestli chcete zeleň, běžte do … nebo do lesa – jich přece máme kolem dost a dost. Tak na co ve městě.
Já osobně se pozastavuji především nad ujištěním, že „všechno chybějící brzy bude“. Co tím sakra autor slibu myslel? Třeba:
-
že socialismus vybudujeme navzdory všem?
-
že poručíme větru a dešti?
-
že stromy porostou desetkrát rychleji a že se ještě já dožiji jejich stínu?
-
že se najednou roztrhne pytel s investory a každý bude chtít stavět na tomto náměstí ?
Asi.
Jedině tak se splní tenhle něčí poněkud "velkohubý" slib. Protože pokud si dobře pamatuji, na jednom ze zastupitelstev pronesl jeden z vrchnosti, že sám očekával, že zástavba pivovarského náměstí bude trvat snad (jestli si dobře pamatuji) 8 let. A že je vlastně překvapen rychlostí.
I když, musím přiznat jeden fakt.
Investoři jsou.
O jednom možném investorovi vím už teď i já .
Věřte – nevěřte - sami to konec konců možná již víte – je to naše město. Po té, co tak „slavně“ a pro město „finančně úspěšně“ skončil projekt firmy EUBE (ano, ano, to je ta, co dokáže téměř nemožné a na kolotočářském placu postaví zbytek slibů - už za pár měsíců tam budou zajisté stát „finančně sice poněkud luxusní“ ale „potřebné“ byty), nám tu stavebně nejhorší (nejnáročnější) část náměstí chce zastavět samo město Spolkovým domem.*1
Nic proti myšlence Spolkového domu. Sama o sobě je více než dobrá. Postavit místo, kde se budou moci scházet děti, mládež i dospělí a provozovat své aktivity typu DDM, divadelních kroužků atd.
Všemi deseti jsem pro.
Jen si nejsem jistý (teda vlastně jsem, ale ten slovní obrat se mi strašně líbí), jestli je ta stavebně nejhorší parcela z celého Pivovarského náměstí – ve svahu, prameny a spodní voda - vhodná pro stavbu takovéhoto objektu za naše peníze.
Jestli je jeho umístění uprostřed zástavby a dlažebních kostek to pravé ořechové.
Jestli je jeho nemožnost stavebního rozšíření pro další občanské aktivity to, co do budoucna doopravdy Lanškrouňáci potřebují.
Můj osobní názor na tohle umístění je, že je to blbost.
A jak bych to řešil já – "nejchytřejší"?
Dům dětí a mládeže by měl být uprostřed zeleně. Děcka vyběhnou ven, budou dělat kraviny na trávníku a pod stromy. Spoustu jejich aktivit je lepší dělat v přírodě než na dlažbě.
Mateřské centrum by mělo být uprostřed zeleně. Maminky s kočárky si mohou sednout ven , pod stromy do stínu, vypustit ratolesti příkladem do přilehlého dětského hřiště.
Místo pro Klub důchodců by mělo být uprostřed zeleně. Starší generace přece jen raději posedává na lavičkách ve stínu, než že korzuje po rozpálené dlažbě.
A mohl bych pokračovat dál a dál.
A když ke stávajícímu uvažovanému, podle mne více než krajně nešťastnému (zkrátka na h.... *2) umístění, připojím ještě všechny další možné aktivity, pro které by spolkový dům byl vhodný (divadelní spolky, pěvecké sbory, hudební skupiny, taneční kroužky a mnoho dalších) vychází mi jednoznačně: "Stávající návrh rozhodně není vhodný ani s výhledem do budoucnosti“.
A to už nemluvím o vlastním multifunkčním kulturním sále, který městu chybí.
Někdo by mohl v tomto bodu vznést námitku, že přece máme Společenský dům a v něm sál. Já odpovím otázkou – má naše město skutečně na základě všech uzavřených smluv ve vlastnictví Společenský dům a má tím pádem možnost ho využívat pro občanské aktivity? Ne, nemá – odpovím si sám. Společenský dům patří Gurmánu a tím to skončilo.
Někdo by mohl vznést námitku, že přece máme sál na zámku. Já říkám – je to komorní sál. Vhodný pro pořádání malých akcí. Ne jako náhrada Společenského domu.
Dokáži si proto živě představit, že by součástí onoho Spolkového domu se stal i velký sál. Víceúčelový. Tedy samozřejmě skutečně víceúčelový – ne jako Bóžův pomník, jehož údajná víceúčelovost tkví především v tom, že je na bruslení a na h.... *2
Když ho – nový velký společenský sál - budou mít všechny spolky u „ruky“, nebude potřeba složitě řešit příkladem náročné stěhování kulis, hudebních nástrojů atd. Vybavení (praktikábly, ozvučení, osvětlení) by bylo společné pro všechny.
Dále - vzhledem k návštěvnosti - můžeme klidně zrušit lanškrounské kino a přestěhovat ho do Společného sálu Spolkového domu. Kapacitně bude zajisté postačovat a na rovinu řečeno – nemusí promítat každý den.
A téměř na závěr - co se týká mých oblíbených financí?
Stávající návrh Spolkového domu bez vybavení mluví o 40 až 50 milionech korun (informace z LL NEWS). Vzhledem k lanškrounskému megalomanství posledních vedení, kdy se příkladem z postupně budovaného zimního stadionu za 45 milionů stal náhle jednoúčelový hangár za více než 100 000 000 Kč (včetně DPH), tipuji tak náklady na samotnou stavbu mezi 65 až 75 miliony korun. A při naší šikovnosti při získávání dotací na velké celky? Vidím to zase na další zvětšení již tak obrovského zadlužení města. Jo holt jak se říká z cizího krev neteče.
Ale to je téma (Společenský dům) na samostatný článek.
Možná až seriál.
Honem proto zpátky na dlažbu.
Trochu zábavy na závěr.
Mám pro Vás totiž domácí úkol.
Důležitý.
Zapojte se jednou do života města. Překonejte svou občanskou lenost. Buďte aktivní.
Budeme totiž soutěžit.
Nevím co je cena pro vítěze, ale město vypisuje soutěž na zpracování a návrh řešení tří kruhových ploch uprostřed náměstí. Jednou z variant využití uvedených ploch je městský mobiliář (altán, kašna a sloup).
Takže zapojte svou fantazii a přemýšlejte, co by jste chtěli mít jako dominantu či dominanty buzerplacu (alias buzeráku), jak zatím pracovně přezdívám Pivovarskému náměstí. Silně mi totiž svou „utěšeností a přítulností“ připomíná má vojenská léta a moc pěkný plac uprostřed kasáren.
Očekávám Vaše návrhy.
A aby jste skutečně pochopili, co od Vás čekám – několik mých vlastních nápadů do soutěže:
-
tři sloupy z dlažebních kostek - jako symbol tří zadlážděných náměstí.
-
tři zlomené kmeny stromů – jako symbol systematické likvidace zeleně v Lanškrouně
-
tři hromady dutých a lehce děravých koulí – jako symbol obsahu některých vrchnostenských makovic.
Věřím, že se zapojíte do soutěže svými nápady a Buzerplac získá díky Vám odpovídající dominanty.
Cože?
Že se Vám nechce?
Prostě si řekněte „Za Lanškroun krásnější“ a hurá na to.
Čekám na Vaše nápady.
Roman Krajči
PS.: Překvapení – dnes žádné PS.
Ne, ne – dělám si srandu.
Přece jen PS.
Ono slavnostní otevření dlažby (ten titulek v mladé frontě se mi hrozně líbí – jak kdyby byl ode mne) – de facto staveniště páteční pompézní slavností o něčem svědčí.
Že se zase mýlím. S těmi penězi města. Že peněz má město vlastně dost. Více než dost. Hlavně na bejkárny typu slavnostního otevření staveniště.
Sakra, my musíme být ale bohatí, když si můžeme dovolit takové slavnosti. To bude dost peněz určitě i na zimní úklid, sekání tráva, opravy silnic a chodníků.
Ale když nad tím tak dál přemýšlím, neměl bych to kritizovat.
Když jsem vlastně rád.
Protože se už těším na další slavnostní otevírání čehokoliv.
Třeba veřejných záchodků - teda jestli se budou dělat.
Vzhledem k jejich významu to vidím rovnou na slavnostní vystoupení Božského Káji (přece jen je slavnější než Naďa). Ministr zdravotnictví bude stříhat slavností pásku na hajzlících. A o bombastickém závěrečném ohňostroji budou ihned psát domů i vietnamští majitelé obchodů a heren. Jaká to byla krása. Že tak ohromující ohňostroj vlastně kvůli hovnu nedělají ani mistři ohňostrojů – Číňani. Jen my. Lanškrouňáci. Nebo že by to bylo tím, že se blíží říjen?
*1 to je dlouhá věta. Že? Sám ji musel číst dvakrát, abych ji pochopil.
*2 vyluštěním doplňovačky je přece zcela jasně a bez možnosti záměny slovo HOUBY.
Pro ty, co se stejně jako já, neúčastnili otevření dlažby:

Více článků k tématu aneb Kam dál?
- Tak to vypuklo.
- To bejvávaly časy aneb nezapomněli jsme díl 3. – KSČ - KSČM?
- Tržnice – Zbourat ? Prodat ? Zastavět ? Díl.č. 1.
- To bejvávaly časy aneb nezapomněli jsme díl 2. - 3000?
- Slibuji tu přede všemi jako jiskra jasná aneb peníze nesmrdí - díl č.3
Bulvár pro pocestné
Tomáš Janouch
26 IX 2006
Nápad pro dominantu náměstí:
variace na zlomené stromy - "plastika" z holých vybledlých vychlých pokroucených kmenů by zejména v parném létě vhodně umocnila beznaděj, čišící z nekonečné vydlážděné plochy. A rezavý sloup, který tam již je, by pak o to silněji odkazoval na časy, kdy pivovar vzkvétal a byl v něm čilý ruch...
Lada Sitová
25 IX 2006To, že stromy rostou pomalu, všichni víme. Přesto je předchozí generace sázely a patrně je neštvalo, že sami sázející z nich mnoho mít nebudou (aspoň žádné kritické webové stránky se nezachovaly :-))... Našli se i tenkrát lidé, kteří vysazené stromky schválně zlámali (naposledy viz stromek před optikou na Nádražní, kterému někdo ulomil celou korunku)? Osobně si myslím, že pod stromy vysazenými na Pivovarském náměstí si ve stínu posedíme už i my, na náměstí JMM byly také nově vysazené stromky a za těch pár let dost povyrostly.___ Pokud se týká různých klubů a center - slouží tomu, aby se tam dalo sejít zejména za špatného počasí. Pak je důležitý spíš dobrý neblátivý a bezbariérový přístup a dostupnost pro všechny, nejlépe v centru města (např. i proto, aby v MC mohla efektivně fungovat „hlídací školka“ pro maminky, které si potřebují zaskočit k lékaři či na nějaký úřad). Za hezkého počasí je skutečně příjemné posedět venku, ale nemusí to být přímo přede dveřmi, může to být i „za rohem“ (pivovarská louka, zámecký park, možná i park u Magdalského kostela).
sazba a programování: schembera.cz • tisk: grafické studio 555 • kontakt: info@romankrajci.cz