Šlapu, šlapeš, šlapeme aneb škoda že nejsem šlapka.

Nějak se mi stalo, že se mi nedávno tak trochu rozutekla fantazie. Teda spíš jsem jí popustil uzdu. Hledal jsem na městských stránkách seznam ulic a chodníků určených k opravám a najednou jsem si začal představovat dialog příslušnice nejstaršího řemesla s někým z naší vrchnosti. Třeba s ...

… s někým, kdo má na starosti chodníky a cesty.

Schválně, zkuste si se mnou společně představit, jak by třeba takové setkání mohlo vypadat.

Vestibul radnice.

U orientačního panelu, který informuje o rozmístění jednotlivých kanceláří, stojí mladá, půvabná žena, lehce neustále celoročně opálená, spoře oděná do bílých kozaček, červené koženkové sukénky široké jako opasek a bílého kožíšku. Pod ním – ne, tak daleko už zacházet nebudu.

Zároveň v tomto okamžiku přijíždí na kole k radnici muž středního věku v obleku, seskakuje z něj, zamyká do stojanu před radnicí a svižným krokem vchází do radnice.

Rozhlédne se a jeho zrak ulpí na návštěvnici. Ta se zároveň odvrací od informační tabule a s širokým sympatickým úsměvem zvýrazněným rudou rtěnkou zamíří k příchozímu. Muž se cítí lehce konsternován  a dezorientován luzným zjevem návštěvnice (tato dáma určitě na radnici nepracuje, to by si ji určitě pamatoval), ale přesto se zachovává jako gentleman a oslovuji je ji jako první.

Dobrý den. Mohu Vám s něčím pomoci?

Ahoj broučku. Hele, kdy bych splašila někoho, kdo se tady zabejvá tím bordelem pod kopytama?

Eeee? Promiňte, asi jsem Vám moc dobře nerozuměl. Můžete mi to zopakovat?

Tak hele brouku. Koukám, že nejsi žádná mozková jiskra i když pionýr jsi určitě byl. Nebo máš uši jenom jako držáky na okuláre? Třeba to máš rád pomalejc. Takže znova. Kde tady najdu nějakého frajera, kterej se tady zabejvá tím bordelem, po kterým já musím makat?

EEEE? Mám pocit … .

Hele brouku. Nehraj na mě, že nekapíruješ vo co de. Mám snad na zádech padák, aby sis myslel že jsem parašutistka.? Nemám, že? Tak zapoj to, co máš mezi ušima a poslouchej znova. De mně, pusinko, vo chodníky. Víš co to je? To je to dole, po čem se každou noc proháním. Chápeš? Tak kde najdu toho frajera, kterej je má v tomhle hauzíku na povel?

Eeeee. Už  Vám rozumím. Pojďte se mnou do kanceláře, tam si o tom můžeme promluvit.

No vidíš, brouku, konečně ti to seplo. Šikovném, ani ne nebolelo. Hele - na rovinu - nic víc než kus řeči nečekej. Nic z toho nebude. Mám za noc najeto tolik kilometrů, že si budu muset haksny přivřít do dveří, aby se mi samy nerozjížděly.

EEEE? Nevím jistě, jestli Vás dobře chápu.

To víš, že jo zlato. Panimáješ charašo. Prostě nic nebude.

Fakt to tady máš pěkné, brouku. Jenom jsem se nemuseli tak hnát do schodů. Snad se za mne nestydíš? Já přece vím že ne.

Posaďte se, prosím. Dáte si kávu?

Seš zlatíčko, ale mně by ani živá voda nepomohla. Fakt seš miláček, ale mně už dneska na nohy nic nepostaví. Mám je zrasovaný z těch chodníků tak, že si je snad budu muset zavěsit do průvanu. A právě vo ně mi de. Vo vaše chodníky.

Teda teťkonc už o naše, pusinko, protože jsem se rozhodla změnit štaci a vyměnit Perlovku za malé město. To víš, broučku, maloměstský klídek. V hlaváči to by samej úchyl, odevšad nás cliftoni a černé žáby vyháněli, a makat na nich zadara se mi už taky nechtělo.

Tak sem si řekla, holka, hledej pohodu, klídek a tabáček. A kde jinde než v Lanškrouně. Tak sem tuná.

Což vo to, vesnička je ten Lanškroun pěkná. Kunčafti taky ujdou. Všichni z nich mi kafírovali, že prej sem tady první. Že prej něco takovýho tady chybělo. Ale že prej vlastně něco podobného maj na radnici, ale prej to není tak pěkné jako já. Nevíš kdo to je? Prej má knír. Přiznej barvu, tobě se líbí děvčata s knírem? Jo ahá, ona to není kolegyně. Jo von to je kolega. Tak to budu muset k němu někdy skočit na pokec.

No vidíš, to sem celá já. Kafrám, kafrám a tebe, pusinečko, určitě zdržuju od práce.

Hele, takže fofrem a na férovku – Lanškroun celkem fajn, ale ty cesty.

Ty chodníky a cesty. To je tragédie.

Zkoušels někdy celou noc po některejch chodit?

Já vizíruji, že chceš pustit do placu, že některý sou spravené. Jo, hříbečku, to máš pravdu, ale ten zbytek, to je rasovina.

A já to vím nejlíp. Já špacíruju celou noc. Kandelábry nesvítěj, samá díra a podívej se – odřené koleno - jak jsem zakopla. 

Hele, koukej na můj kotník, jak je nateklej. Sakra, čum na kotník a ne na kasičku. Viděl si snad někdy pípšou zadarmo? Ne, tak nečum. No vidíš, že to umíš - že víš kde mám kotník. Jó, chyběl tam kus asfaltu a já málem hodila rybanu jak kráva. A hlavně, podívej se  na ty kozačky. Vidíš to? Ty vokopané špičky? Chodníky samá díra.

Jo a koukni sem, na podpatky. Sakra, hezoune, znova a naposled - na podpatek, ne na kasičku. Vidíš jak je vodrbanej? To ta slavná dlažba. Zas dám majlant za podražení.

A koukni jak jsou navrchu zasviněné. Jako jetel, a to v zeleni nemakám. Nejste tady snad všici turisti? Místo některém chodníků tady máte totiž spíš turistické stezky či co. Jenom to tůristické značení na nich chybí.

Hele, broučku, mezi tvojem a a mojema kukadlama: „Vážně tohle těm vašim vidiečanům nevadí?“ Mně by to teda vadilo. A protože mám v merku tady hodit kořen, tak to budeme muset, zlatíčko, změnit. To víš, že spolu.

Ty seš takovéj zlaťoušek, co bych si bez tebe, takového sympaťáka, tady počala. Uděláme férovku. Já to tady znám ve dne v noci a ty to tady zase pěkně spolušéfuješ. Já vím nejlíp, kde je jaká díra a vejmol a kde chodí nejvíc domorodců.

Já vím nejlíp, kde by bylo potřeba hodit plamen a nebo znovu škrtnou. To víš, to že je tam kandelábr, to neznamená, že je rožnutej. Jó, sice pod svícnem je největší tma, ale buď rozumnej. Když mě nikdo kvůli tmě nezmerčí, nikdo mi nedá ani smetanu ani boženu.

A ty cesty?  A když už mě někdo naloží, aby mě odvezl do ráje, je hotovej na těch dírách na strítkách dřív než tam dojedem a než mi zaplatí. A já jsem tím pádem kde? Jo jo, máš pravdu. Jsem tam, kam koukáš.

Takže sme domluvení. Já to ošéfuju ze spodu, zeptám i kunčaftů, co si myslí, kterej chodník nebo roudka by se měla spravit jako jednička a na kterou může dojet později a ty to vošéfuješ tady u vás nahoře. S ostatníma hlavičkama, tady ve vládě a pak se společně domluvíme.

To přece znáš, ne to talianské přísloví o tom lidu, něco s nějakým hlasem. Jó, už to mám. Vox populi. A pakže prej sem blbá. Že prej mám v hlavě jenom nějaký buňky na roztahování či co. Jo a ještě prý malou násobilku.

Broučku, přece nechceš, aby se mi vyvrtnul i druhý  kotníček. Tenhle. Nebo aby jsem si odřela druhé kolínko. Tohle. No vidíš, jak pěkně kejveš hlavou. Jak pěkně souhlasíš. I když seš takovej můj malej přemoudřelej rozumbrada, víš kdy máme my, děvčata od cesty, pravdu. Takže zlatíčko, sme domluvení. Já se pozděj stavím a skočíme na to. Měj se a pá. Chceš pusinku na čelíčko? Ne. No jak chceš. Tak pá.

Eeeeee.

I když nad tím tak přemýšlím, možná, že by naše vrchnost s takovouto občankou komunikovala o lanškrounských chodnících skutečně vstřícněji než s jiným občany.  Že by s ní o chodnících a cestách vedla skutečně dialog. Že by nechtěla všechno udělat sama a bez znalosti názoru občanů, kteří každodenně tyto chodníky a cesty užívají a vědí nejlépe, kde je v tomhle ohledu „bota tlačí“.

Možná ale, že se zase mýlím. Že naše vrchnost je skutečně to nejlepší a nejchytřejší z nás, která skutečně nepotřebují nic s námi konzultovat. Asi to tak bude:

Ing.Šebrle předložil zastupitelům k doplnění seznam komunikací a chodníků k opravám od roku 2006 (viz bod č. 99), požádal přítomné členy ZM, aby k rukám jeho nebo Ing. Urbana podávali své připomínky, dotazy a různé podněty a to do poloviny srpna 2005. Podotknul také, že v seznamu je nyní doplněna oprava spojky mezi ul. Čelakovského a domy č.p. 772,773, a dále chodník u tržnice …
 
Pan Krajči uvedl, že by bylo dobré seznam komunikací a chodníků zveřejnit i pro občany a to včetně fotografií, občané by se přímo k tomuto vyjadřovali.
 
Ing. Šebrle - se zveřejněním není problém, nafocení však nějaký čas zabere.

103/2005 ZM schvaluje seznam místních komunikací a chodníků k opravám s návrhem priorit dle přílohy. Mezi priority 1. bude zařazen i chodník na ul. Č. Bratří.

Zápis z jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 30. 11. 2005

Pan Krajči – v zápise ze zasedání rady se mluví o seznamu prioritních ulic určených pro opravy. Bude tento seznam k dispozici občanům? Bude to zveřejněno na internetu?
 
Ing. Šebrle – seznam bude k dispozici, tak jak jej schválilo ZM. Investiční odbor k tomu ještě zpracovává komentář.

http://www.mesto-lanskroun.cz/mestsky-urad/odbory-a-oddeleni/kancelar-starosty/seznam-mistnich-komunikaci-a-chodniku-k-opravam-dle-priorit.html

Přemýšlím nad tím časovým sledem událostí a pokládám si otázky:

Byl ten seznam ulic a chodníků skutečně tak tajný (třeba jako kontrola dotací ze strany státu) , aby nemohl být zveřejněn před schválením zastupitelstvem?

Byl ten seznam ulic a chodníků skutečně tak tajný (třeba jako kontrola dotací ze strany státu) , aby nemohl být zveřejněn dřív než za 9 měsíců?

Jsme my, občané tohoto města, tak hloupí, že nemůžeme znát seznam ulic a chodníků, před schválením, abychom se mohli k němu sami vyjádřit, doplnit či upozornit na jiné , vlastní posouzení priorit?

Nebo někoho ve skutečnosti nezajímají názory svých voličů či ostatních občanů a dává přednost pocitu moci a uspokojení ze své neomylnosti?

Otázky, na které vlastně ani nehledám odpovědi.

Na ně nám totiž dává naše vrchnost svým každodenním vystupováním jasné odpovědi.

Proto se už těším na podzim.

Ne že by byly všechny chodníky opravené.

To ne.

Ale budou volby.

Takové ty malé. Naše. Lanškrounské.

A v nich budeme vystavovat účtenky. A nejen za poslední čtyři roky.

Roman Krajči

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Vítejte do zlých časů
• Hádala se duše s tělem aneb peníze nesmrdí díl č.2.
• Hádala se duše s tělem aneb peníze nesmrdí díl č.1.
• Malé vítězství a velká prohra.
• Již dnes

Bulvár pro pocestné