Sloupek starosty i bezstarosty 31.12.2005

Přesouvám do archivu prosincový sloupek starosty i bezstarosty. Samozřejmě přidávám nový. Pro jeho lepší čitelnost ho zveřejňuji ještě jako samostatný článek v dalších příspěvcích.

 Sloupek starosty

Vážení návštěvníci našich stránek, rád bych vám všem popřál radostné Vánoce, plné pohody, laskavosti a radosti. Vánoce jsou svátkem s hlubším významem, a to nejen pro věřící. Jsou to dny, kdy bychom se měli zastavit a trochu se ohlédnout. Poděkovat za všechno krásné, co nás potkalo, potěšit se s rodinou a rozdat hrst vlídnosti a pochopení těm, kteří to potřebují a sami nemají nikoho, kdo by je mohl pohladit po duši. Přejme si, aby letošní Vánoce nebyly pro nikoho smutné, aby přinesly každému z nás možnost tichého rozjímání a zamyšlení nad tím, co je v životě skutečně důležité a podstatné. Zároveň Vám přeji i úspěšný vstup do nového roku s přáním, ať se v něm splní vše dobré, co si přejete.

Martin Košťál

Sloupek bezstarosty

Milí čtenáři

Pan starosta napsal po dlouhé době sloupek, proti kterému vlastně nemám výhrady. Dokonce dělám to, k čemu nás vyzývá.

Na chvíli se zastavuji a ohlížím se. Ne za tím, co se v uplynulém roce událo.

Přemýšlím nad významem vánoc. A proto, že jsem trošku egoista, tak samozřejmě nad svým významem vánoc. Dívám se na ty všechny předešlé a vzpomínám. A představuji si ty letošní. Nejsem věřící, tak mi zbývají jen takové ty obyčejné (někdo by možná řekl až přízemní) světské radosti.Už se těším na pohádky, které jsem již viděl mockrát. Jak princezna Krasomila s králem Miroslavem jede na kládě, jak Popelka tančí na plese s princem (miluji Drobněnu), "Ha! Ivan! Nečekán nezván." Těším se vánoční cukroví (už teď jsem ho snědl snad kilo). Těším se na pozdní ranní vstávání a pozdní usínání s plným žaludkem (vánoce mi vždy pěkně aerodynamicky upraví postavu).

Na co se těším ještě víc?

Na stromeček. Letos se nám po dlouhé době vejde zase na výšku do bytu (na šířku - to bude horší - půl obýváku v háji). Nazdobený, rozsvícený. Spousta baněk, svítících šišek a řetězů (teprve jeho zdobení mi dává jistotu, že je ten den D).

A na co se těším doopravdy nejvíc? Na oči svých dětí. Rozzářených ještě víc než stromeček. Plných splněných očekávání. A na oči své lepší polovičky. Abych v nich našel všechno, co každý rok. Lásku , pochopení, toleranci k mé nedokonalosti. Prostě všechno, co doopravdy potřebuji ke svému životu.

A co přeji Vám pod stromeček?

Ne víc než sobě (přece jen jste zase tak hodní nebyli). Ne méně než sobě (protože jste určitě nezlobili tolik). A do nového roku totéž. Na zbytek potřeb si totiž musíme vydělat.

Roman Krajči

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Sloupek starosty i bezstarosty 30.11.2005
• Sloupek starosty i bezstarosty 30.11.2005
• Sloupek starosty i bezstarosty 31.10.2005

Bulvár pro pocestné