28. říjen trochu jinak

Hynka Brýdla znám již hodně dlouho. On mne přivedl znovu po letech na veřejná zasedání našich zastupitelů (a tím mi otevřel dveře do té „nejbáječnější reality show“ současnosti) - díky. Znám jeho názory na spoustu věcí kolem nás - ve spoustě z nich se shodujeme. A i když je z jeho příspěvku cítit velká osobní antipatie k určitým představitelům našeho města (jedná se pravděpodobně o jejich chování a morálku, asi ne o knírek) - jeho příspěvek zde, na svém soukromém webu, rád zveřejňuji, jako námět k zamyšlení či k reakci v diskuzi. Samozřejmě je níže uvedený příspěvek v „původním znění“ tj. bez obsahových korekcí. Roman Krajči

Shodou okolností jsem byl v době oslav státního svátku v Rakousku. V tom Rakousku, od kterého jsme se před osmdesáti sedmi lety toužili oprostit a přesto jsme dnes stejně jako Rakušané občany EU. Na hranicích si Vás skoro nevšimnou a přeci poznáte, že jste v jiné zemi. V zemi, kde je vyšší životní úroveň a lidé jsou jiní. Jsou vstřícní a milí. Nehledají rozdíl v tom, jestli vaše mateřština je čeština, němčina, slovenština či maďarština.

Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat význam 28. října, položme si následující otázky:

Do jaké míry ovlivnily ČS legie průběh a výsledek 1. světové války?

Nakolik se během 1. světové války, náš národ přiblížil k Rusku, potažmo Sovětskému Svazu?

Do jaké míry mohl rozpad monarchie ovlivnit meziválečný vývoj a následné rozpoutání 2. světové války?

Odpovědi jsou jistě velmi složité.

V tomto kontextu však považuji za paradoxní klást u příležitosti 28. října věnce k pomníku připomínajícímu oběti válek a holocaustu, tak jak tomu je v našem městě. Rozumím tomu tak, že u nás nemáme ani sochu svatého Václava, ani T. G. Masaryka a někam bychom věnec přeci jen dát měli. Ostatně starostovsko-prezidentský syndrom lze vycítit i z předávání pamětních medailí u příležitosti státního svátku. Nebyl by k tomu lepší třeba termín celoměstských slavností, nebo jiné datum, které více podtrhuje, že předávání pamětních medailí je městskou záležitostí?

Projev starosty Košťála u příležitosti státního svátku mě opět přiměl k zamyšlení. Jak se již stalo téměř pravidlem je to snůška bezduchých frází, v tomto případě se opírající o sáhodlouhou citaci prezidenta Masaryka.

Přesto tento projev obsahuje určité body, které bych rád okomentoval z pozice občana, který slova demokracie, svoboda a občanství vnímá daleko silněji, než jako fráze ze stranických příruček.

Proč si máme připomínat výročí vzniku samostatného státu? No protože je to naše povinnost! Ať si to uvědomujeme, nebo ne!

Taktéž povinnost chodit 1. května a 7. listopadu do průvodu? Povinnost chodit k volbám? A spoustu dalších POVINNOSTÍ? Ó jak podobná rétorika!

Nevím jak to souvisí se vznikem ČS republiky, ale ANO: "V poslední době jsme svědky zřetelného poklesu základní politické kultury a vzestupu bezostyšného hulvátství některých nejvyšších představitelů naší exekutivy, jakož i vzrůstu korupce v těchto kruzích."

Jak výstižné, pane starosto!

ANO: V poslední době jsme svědky i zřetelného poklesu základní politické kultury a vzestupu bezostyšného hulvátství některých nejvyšších představitelů našeho města, jakož i vzrůstu korupce v těchto kruzích.

ANO: "Mnozí z nás, kteří jsme ještě nezapomněli na dobu politické i osobní nesvobody před rokem 1989."

ANO: Mnozí z nás, občanů Lanškrouna, silně vnímáme osobní urážky a vyhrůžky a snahu o nesvobodu (slova) po roce 2002!

Zcela jistě stojí při příležitosti 28. října za připomenutí člověk tak vysokých morálních zásad a inteligence, jakým byl Tomáš Garique Masaryk. Já se však omezím na jeho skutečně prosté a přitom moudré: "NEBÁT SE A NEKRÁST!"

Hynek Brýdl

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Parlament a vláda očekává pomoc od zastupitelů města Lanškrouna
• Cenzura na radnici? Půl pravdy je taky pravda? Manipulace mocí?

Bulvár pro pocestné