Pes a Lanškroun. Jde to dohromady?

Vzhledem k tématu, které se dotýká každého z nás, dávám na těchto stránkách prostor dlouholeté pejskařce, kterou jistě všichni milovníci psů znají jako organizátorku přehlídek „bezpapíráků“ – našich voříšku či méně rodokmenových psů. Její článek se svým obsahem dotýká skutečně všech Lanškrouňáků. Minimálně jejich bot.

Vycházka se psem nemusí být vždy jen relaxační..... 

Jsem majitelkou ani ne roční feny. Předtím jsme doma měli 13 let malého pudlíčka. Takže let na venčení po městě spousta. Nepatřím mezi lidi, kteří venčí své psy stylem „oběhni si sídliště a mazej zpátky domů“. Bydlíme v bytovce, což znamená  nutnost vyběhnout se psem minimálně čtyřikrát denně.

Většinou chodím se svým psem do přírody, nepovažuji za odpočinkovou městskou vycházku. Jistě, občas jsem jí s mladou fenou podstoupila, ale jen proto aby si zvykla na ruch města, na reakce lidí, prostě aby byla trochu vychovaná. Ano, záleží mi na tom, aby můj pes byl dobrým společníkem.

Jediným kladem na těchto vycházkách byla ta věc, že všude naleznete dostatek odpadkových košů pro vyhození psí nadílky. Nemyslím SPECIÁLNÍCH psích košů, prostě obyčejných. Těch speciálních je ve městě asi pět (??), nicméně pravděpodobnost, že můj pes bude vykonávat potřebu zrovna v místech blízkých těmto košům je téměř nulová.

Obyčejně chodíme na procházky ven za město, čili naše vyhlášená rekreační oblast Obora. Většinou v těch místech nepotřebujeme odpadkové koše, jelikož zastáván ten názor, že pokud pes potřebuje vykonat potřebu v přírodě, on, jakožto tvor přírodní,tak i jeho výtvor sem zcela zapadá a díky počasí ani dlouho nevydrží. Zaječí bobky také myslivci neuklízí, že... .

Ale stane se a já jdu se psem pouze kolem parku Na střelnici ke Krátkému rybníku . Tato místa považuji stále za osídlená a ráda bych po svém psovi uklidila. Ale kam ?? Mnohokrát jsem zahanbena prchala od onoho zátiší s bobkem jen proto, že jsem nechtěla urazit další kus cesty s hovnem v ruce (redakce tento výraz ponechává, sama tomu jinak neříká). Ale já se chci během procházky věnovat svému psovi, chci jej něco naučit, jenže to také znamená mít v ruce připravené pamlsky, ne psí bobek.

Jelikož mám trochu ekologické cítění - však nám jej všichni hustí do hlavy, třídit odpad a vůbec - sbírám výkaly do větších papírových ubrousků A takový zážitek jít kupříkladu v dešti s plným stále více prosakujícím ubrouskem v ruce vřele doporučuji všem kdo tvrdí, že košů máme dost.

Skutečně mohu potvrdit, že pokud jdete kolem nového zimního stadionu, naleznete zde poslední koš kam máte šanci vyhodit výrobek vašeho psa. Pokud se dáte jakoukoliv ulicí dolů k Krátkému rybníku nikde o koš ani nezavadíte. A pokud narazíte alespoň na neuklizenou popelnici jednoho z tamních spoluobčanů, musíte dávat pozor, aby se náhodou nedíval z okna a nechtěl bránit svůj komunální odpad, za který platí. To si potom vyslechnete něco v tom smyslu, ať mu v žádném případě NIC neházíte do JEHO popelnice. 

Takže vám radím, naučte si psa konat potřebu pouze ve městě, protože dál už byste museli jít s plnýma rukama.

Klára Srpová

Více článků k tématu aneb Kam dál?

• Logistické centrum v Rudolticích - konec mediální bubliny?
• Pozvánka na jednání zastupitelstva města
• Městská policie – hvězda na publicistickém poli městského úřadu.
• Trocha historie – víceúčelová hala podle MF Dnes
• Zimní stadion - dodatek

Bulvár pro pocestné