17. listopad, já, vy.

Nechtěl jsem se pouštět tak brzo na těchto stránkách do debat „velké politiky“. Dnešní den mi však připadá přece jen významnější než jiné, běžné svátky. Přece jenom jeho zrod zažila většina z nás. A každému z nás přinesl něco jiného. Někomu možnosti, někomu starosti, někomu nejistotu, někomu nenávist. A co přinesl mně? To je jednoduché.

SVOBODU

A ze všech svobod pro mne nejdůležitější

SVOBODU SLOVA

Kdyby této svobody nebylo, nebyly by totiž jiné svobody.

Všechno ostatní, co vyplynulo ze 17. listopadu 1989 je nedůležité.

Kdyby této svobody nebylo, nebyly by tyto stránky.

Kdyby této svobody nebylo, i kdyby byly, Vy by jste je nečetli.

A proto jedna citace, tři zprávy, jeden dokument:

Programovým cílem KSČM je socialismus 

Citace ze Stanov Komunistické strany Čech a Moravy, schválené VI. sjezdem KSČM v Českých Budějovicích dne 15. 5. 2004 – zdroj: www.kscm.cz

"Zákony, které jsou důležité pro tuto zemi, budeme schvalovat třeba i s komunisty. Kdyby tady spadli marťani, tak je budeme schvalovat s marťany,"  Premiér Jiří Paroubek (ČSSD)

Nevím, co jsou důležité zákony pro tuto zemi, ale vím co to jsou komunisté a pamatuji jejich „ zákony důležité pro tuto zemi “.

STEM – aktuální volební preference:

ODS 30,5

ČSSD 25,6

KSČM 13,5

KDU-ČSL 6,3

Použiji fučíkovské: „Lidé, bděte“. 

Premiér Jiří Paroubek Premiér Jiří Paroubek ve čtvrtek odpoledne pokládal květiny k památníku událostí 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Přitom poslouchal pískot nespokojených lidí a výkřiky:

demagog

odleť na Mars

Jsou lidé, kteří slyší, nejsou lhostejní a dávají to slyšet

Delegáti mimořádného sjezdu KSČ 20. prosince 1989 schválili následující Prohlášení k občanům ČSSR:

» Vážení spoluobčané,

v této osudově i nadějné chvíli našich národů, celé naší vlasti, obrací se na vás mimořádný sjezd KSČ. Naše slovo je zároveň vyznáním. Draze vykoupené poznáním, že veškeré politické a ekonomické úspěchy jsou pomíjivé, protože věčný je jenom člověk a jeho mravní hodnoty, jeho osud, jeho radosti a starosti, naděje a zklamání, jeho víra a pochybnosti — zkrátka všechno, co vyjadřuje podstatu jeho života. Tak chápeme veřejnou lekci, která nám, komunistům, byla udělena v posledních týdnech. Naše doznáni všech chyb, omylů, všech deformací proti lidskosti a demokracii není jen prázdné gesto.

Protože naše bývalé vedení nenašlo v sobě dosud tolik cti a odvahy veřejně se omluvit, činí tak delegáti mimořádného sjezdu KSČ. Omlouváme se naší mládeži i všem občanům, kteří byli postiženi neoprávněnými represemi, omlouváme se dětem těch rodičů, které trpěly postihy ještě v dalších generacích. Omlouváme se za veškerá příkoří i členům strany, kteří za svoje reformní postoje, za nesouhlas s protizákonným vstupem vojsk pěti spojeneckých zemí v roce 1968 museli KSČ opustit a ztratili postavení rovnoprávných občanů.

Rovněž cítíme povinnost vyjádřit politování nad tím, jak bývalé stranické vedení v uplynulých letech hrubě a nezákonně nerespektovalo právo na vyjádření názorů nezávislých občanských iniciativ včetně Charty 77. Jsme si vědomi i odpovědnosti celé naší členské základny, že tomu nedokázala zabránit.

Proto se strana rozhodně rozchází se všemi, kteří se vědomě dopouštěli zvůle, zneužívali moc, dali se korumpovat a korumpovali druhé, se všemi, kdož vydávali lež za pravdu, dopustili znehodnocení ideálů socialismu, čestnosti a spravedlnosti, významu práce a jejích mravních hodnot, víry v domov a vlastenectví, v jednotu slov a činů a kteří dopouštěli zneužívání pořádkových sil proti občanům. Dáme plný průchod takovému hodnocení všech skutečností, které bez předpojatosti zhodnotí míru odpovědnosti osob i institucí státu a strany v uplynulých čtyřech desetiletích s plným respektováním všeho nesporného a trvalého, čeho bylo dosaženo v průběhu národně demokratické revoluce i při výstavbě socialismu v naší vlasti. Přitom budeme vždy starostlivě dbát pravidla chovat se pozorně k dějinám, neboť jinak bychom se dopustili dalších chyb, dokonce na svých matkách a otcích, sami na sobě. Proto nedopustíme ani snižování pracovních a občanských zásluh těch členů strany, kteří po desetiletí svědomitě a nezištně plnili politické a pracovní úkoly ve prospěch naší společnosti.

Bezpráví, které neodpovědní činitelé státu a strany spáchali na mládeži 17. listopadu tohoto roku, se nesmí už nikdy opakovat.«

Praha, prosinec 1989

Hlavně nezapomínejte.

Roman Krajči

Jen tak pro odlehčení. Co jste dělali Vy 17. listopadu 1989?

Já jsem byl v tehdejším zaměstnání a večer jsem slavil s kamarádem, jeho manželkou a svojí budoucí manželkou koupi jejich domu.

Více článků k tématu aneb Kam dál?

Bulvár pro pocestné